Kreativní odpoledne
Veřejné čtení Bible k 100. výročí založení ČSR
PRONIKNI DO BOŽÍHO SLOVA
„A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi."Jan 1:14
Po celé starozákonní období Bůh běžně k lidem mluvil. Ve třiceti devíti knihách Starého zákona jim dal pokyny a zaslíbení včetně podmínek. Někteří lidé tomu, co říkal, rozuměli, jiní ne. Někteří se s různou mírou úspěchu snažili podle toho žít, zatímco jiní to odmítali a rozhodli se dělat, co sami chtěli. Potom Bůh udělal něco opravdu neuvěřitelného: „A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Spatřili jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jednorozený Syn, plný milosti a pravdy“ (Jan 1:14). Ježíš byl živým Božím Slovem! Jan nám říká: „… to Slovo bylo Bůh“ (Jan 1:1). To znamená, že čím víc pronikneš do Slova a čím víc ho necháš proniknout do sebe, tím víc Boha budeš mít v sobě.
Možná máš pocit, že ti někdy čtení Bible nic moc nedává. Rada pro moudré zní: když začínáš studovat Bibli, nesnaž se v ní najít novou pravdu, kterou nikdo před tebou neobjevil. Čti s postojem: „Pane, co mi chceš říct?“ Problém většiny z nás nespočívá ve výkladu obtížných pasáží; problémem je poslechnout a řídit se těmi pasážemi, kterým rozumíme! Boží Slovo nám poskytuje dvě věci:
1) Ochranu. Žalmista řekl: „Kdyby mi tvůj Zákon nebyl potěšením, dávno bych v svém pokoření zhynul. Na tvá ustanovení nezapomenu nikdy, protože mi jimi zachováváš život“ (Žalm 119:92–93).
2) Směr. „Světlem pro mé nohy je tvé slovo, osvěcuje moji stezku“ (Žalm 119:105).
Potřebuješ znát směr? Potřebuješ ochranu? Pronikni do Božího Slova.
-----------------------------------------I když se někdo ukryje ve skrýších, copak ho já neuvidím? (Jeremiáš 23,24)
Když jsme jako malé děti provedli v obývacím pokoji nějakou hloupost, pokoušeli jsme se ji zakrýt nebo od sebe odvést podezření. Zmizeli jsme ve svém pokoji a hráli jsem si tam, jako kdyby se nic nestalo.
Tento způsob chování není ani nám dospělým cizí. Jak těžké nám připadá přiznat se ke svým chybám! Pokoušíme se postavit se před lidmi kolem nás do lepšího světla, ale před Bohem nemůžeme skrýt svoji pravou tvář. Stále nás vidí a registruje všechnbo naše konání. Ví o každém hříchu, který učiníme. Navíc hledí do našeho srdce. Zná všechny naše myšlenky. Jemu nemůžeme vůbec nic předstírat. "Žádné stvoření není před ním skryté, před očima toho, jemuž se budemem zodpovídat, je vše nahé a odkryté." (Židům 4,13)
Nemá tedy smysl chtít před Bohem něco zatajovat. Nejenže všechno vidí, ale také se jednou vrátí k našim hříchům. Všechny neodpuštěné viny odkryje a vysloví nad nimi svůj spravedlivý rozsudek: věčné zatracení!
Proto je nejlepší, když nyní Bohu své hříchy otevřeně a upřímně vyznáme. Pak nám všechny odpustí a už nepřijdeme na soud! Základem pro toto Boží osvobození je obětní smrt Ježíše Krista. Ten zemřel, aby hříšní lidé mohli od Boha obdržet milost.
Zdroj: Dobrá setba na čtvrtek 29. ledna 2015
-------------------------------------------
POZNEJ V TOMTO ROCE BOHA
„Chce-li se něčím chlubit, ať se chlubí, že je prozíravý a zná mne…“ Jeremjáš 9:23
Bůh říká: „Ať se moudrý nechlubí svou moudrostí, ať se bohatýr nechlubí svou bohatýrskou silou, ať se boháč nechlubí svým bohatstvím. Chce-li se něčím chlubit, ať se chlubí, že je prozíravý a zná mne…“ (Jeremjáš 9:22–23). Pravda je taková, že pokud neznáš Boha, pak nezáleží na tom, kolik peněz máš na účtu, kolik diplomů visí na tvé zdi nebo kolik pozic zastáváš ve firmě. Dokud nemáš vztah s Bohem, nezačal jsi skutečně žít! Součástí poznání Boha je zjistit pravdu o sobě samém. Poté, co byl Petr svědkem toho, jak Kristus činil zázraky, vyznal: „… vždyť já jsem člověk hříšný“ (Lukáš 5:8). Když prorok Izajáš viděl Pána sedět na trůnu, volal: „Běda mi, jsem ztracen. Jsem člověk nečistých rtů…“ (Izajáš 6:5). Není to ale tak, že by ti Bůh ukázal pravdu o tobě a nechal tě být! Stejně jako dobrý lékař, i Bůh určí tvou diagnózu proto, abys mohl dostat správnou léčbu. Správná léčba hříchu spočívá ve spasení skrze Ježíšovu krev. Boha nikdy nepoznáš, dokud s ním nevstoupíš do vztahu prostřednictvím Ježíše Krista. Takže pokud jsi nikdy Ježíše nepřijal jako svého Spasitele, začni nový rok modlitbou: „Pane, činím pokání a odvracím se od svého hříchu. Vkládám svůj život do tvých rukou a důvěřuji ti jako svému Pánu a Spasiteli. Skrze víru přijímám dar věčného života. Dneškem počínaje tě prosím, abys mě vedl, ukazoval mi cestu a naplnil mým prostřednictvím svou vůli. Modlím se v Ježíšově jménu. Amen.“ Šťastný nový rok!
Zdroj: https://www.spkd.cz/ z 1.ledna 2015
--------------------------------------
POZOR! OD NEDĚLE 4. LEDNA 2015 SE SCHÁZÍME NA JINÉM MÍSTĚ -
V NÁRODNÍM DOMĚ V MÍSTKU.
V MALÉM SÁLE, VCHOD ZE ZAHRADY.
_________________________________
KŘESŤANSKÁ ZÁKLADNÍ ŠKOLA
______________________________
Nevěříte? Věřte!
Jsou věci, nad kterými člověk jen kroutí hlavou. Bible popisuje příběh uzdravení chromého člověka. Být chromý se asi za nemoc nikterak nepovažuje. Většinou je to stav, který trvá již dlouho, a počítá se s tím, že dlouho trvat ještě bude. Je to věc, se kterou se lidé spíše snaží žít než ji nějak řešit. Proč? Protože lékařská věda moc řešení nenabízí. Na mnoho dalších věcí ani moderní doba mnoho řešení nemá. Když za Ježíšem přinesli na nosítkách chromého člověka, čekali, co s ním Ježíš udělá. Ježíš se tenkrát k tomu člověku obrátil se slovy ‚Odpouštějí se ti hříchy‘. To byl ale cynismus! Vypadalo to jako špatný vtip. Zklamání ve chvíli poslední naděje. Přes všechny zjevné potřeby, které ten člověk měl, věděl Bůh, co potřebuje nejvíce. Bůh zná tebe i mne. Nic nezůstává skryto. A je to tak dobře. Je to tak dobře proto, že existuje alespoň někdo, kdo ví, jak nám je, co vlastně potřebujeme.
Když Ježíš viděl, jak se jeho slovům o odpuštění hříchů divili, odpověděl jim:
Bible, evangelium podle Matouše 9:4-7
Ježíš však poznal jejich myšlenky a řekl: „Proč o tom smýšlíte tak zle? Je snadnější říci ‚odpouštějí se ti hříchy‘, nebo říci ‚vstaň a choď‘? Abyste však věděli, že Syn člověka má moc na zemi odpouštět hříchy“ – tu řekne ochrnutému: „Vstaň, vezmi své lože a jdi domů!“ On vstal a odešel domů.
Ježíš dokáže změnit lidský život neuvěřitelným způsobem. Z někoho, kdo byl každý den odkázán na druhé, se stal soběstačný člověk, kterému se zcela změnil život. Když to lidé kolem viděli, jenom kroutili hlavami. S takovými věcmi se rozhodně člověk běžně nesetkává…
Zde bychom mohli skončit a zařadit příběh do police mezi knihy se šťastným koncem, které jsou však od života poněkud odtrženy. Setkání s Ježíšem Kristem je ovšem i v dnešní době pro člověka potřebou číslo jedna! Pokud jste o Boží existenci nikdy nepřemýšleli anebo přemýšleli jen tak na okraj, je možná čas dát těmto věcem více místa. Prvním krokem může být návštěva bohoslužeb nebo si třeba jen nechat poslat Bibli. Je to na vás.
Bohoslužba
